Poslechněte si několik slov o historii této kapličky, které jsem vyslechl v obci Strojetice od starých pamětníků, hlavně od pana Františka Holečka z č.p. 33.
V p.č. 33 bydlela rodina Bendových (správně Kubálkových), která byla zakladatelkou obou kapliček v obci Strojetice.
Bendovi neměli vlastní děti, a proto si vzali na vychování schovanku, která se provdala za Josefa Holečka, nar. v r.1860 v obci Vracovice U Vlašimi. Tento Josef se do domu č. 33 přiženil a měl s uvedenou schovankou chlapce. Asi po pěti letech manželství Josef ovdověl a zanedlouho zemřel i jeho syn ve věku sedmi let.
Josef Holeček se oženil podruhé. Jeho manželkou se stala Františka Jíšová z p.č. 24 (Strojetice).
Josef Holeček nadále žil v domě Bendů a za to, že toto stavení dostal, musel postavit kapličku na návsi. Tato kaplička ho stála asi 1 200 zlatých. Pro představu jakou hodnotu měl tento obnos, uvádím, že v té době stála kráva 80 až 100 zlatých.
Josef Holeček zemřel v r.1914 (kapličku stavěl asi v r.1895).
Zůstal po něm syn František, který celý svůj život prožil
v rodném stavení. Zemřel 1.9. 1988 ve věku nedožitých 85 let.
Staří Bendovi byli příbuzní s Blažkovými z p.č.54 (na hrázi).
Tito Blažkovi měli tři syny, Matouše, Antonína a Aloise. Matoušovi byl pan Benda za kmotra a později mu daroval své druhé stavení p.č.l. Matouš za tento dar musel rovněž postavit na svoje náklady kapličku a to nade vsí ve Strojeticích v místě, které se stalo posledním rozloučením se zemřelými. Předtím chodily pohřby do Křivsoudova kolem Lebedů, Zemanů č.4S, Háloveho lesíka k Březíčku a poslední rozloučení bylo u kříže (u č.4S). Tato cesta je již v těchto dobách z části zahrnuta.
V roce 1960 můj otec s bratrem Mílou zhotovil osvětlovací podkovu nad oltářem a dále připevnil lany věž na půdě k zádi kapličky, aby nespadla. V té době byl a dosud je sloužícím panem farářem v Křivsoudově, kam i Strojetice patří kolátorou, důstojný pán Jan Pohorský.
Dříve se v kapličce konaly mše svaté při poutích,posvícení.
V den l.máje a po celý květen se konaly májové pobožnosti, které řídila paní Anna Blažková z č.41, a po její smrti paní Anna Fialková z č.10. Asi od r.1963 se v kapličce konají pobožnosti pouze o pouti a posvícení. Dříve býval při mších zaplněn prostor i před kapličkou, nyní chodí na mše asi 20 lidí.
Do roku 1962 se zvonilo na velký zvon každé ráno i večer. Zvoník za tuto službu měl od obce k užívání louku pod lesy.
Malým zvonem – umíráčkem – se zvonilo a dosud zvoní „hodinka“ při úmrtí osadníka.(Za tuto službu platí zvoníkovi pozůstalí). Zvoníky od doby postavení kapličky byli Havlovi z č.S6,Jindřich Koten č.22,František Filip č.85,Karel Fialka č.3O a nyní zvoním já, Josef Blažek z č.12.
V první světové válce byly zvony sebrány a přetaveny na střelivo, ale po válce obětaví občané Strojetic nechali zhotovit zvony nové, které by1y v kapličce instalovány a posvěceny.
Pohřby bývaly dříve z domu smutku a účastníci šli pěšky do kostela v Křivsoudově. V kapličce se zvonilo jednu hodinu před pohřbem (asi po dobu 5 minut), podruhé se zvonilo, když přijel pan farář a potřetí po celou dobu, kdy šel průvod z domu až ke kapličce nade vsí. Takto to bylo do r.1984. Od r.1974 býval přistaven nade vsí autobus a účastníci pohřbu se mohli takto dopravit do Křivsoudova. Od r.1984 se pohřby konají pouze z kostela, takže účastníci pohřbu odjíždí autobusem do kostela od zastávky ČSAD. Zvoní se poprvé jednu hodinu a podruhé l5 min. před odjezdem autobusu, vždy S minut.
Do roku 1943 se zemřelí nosili na márách až do Křivsoudova (tuto službu vykonávali ponejvíce hasiči). V období let 1940-1944 byli zemřelí také odváženi k místu posledního odpočinku na bryčce nebo obyčejném potahovém voze. Od r.1944 začal jezdit pohřební vůz tažený koni. V r.1968 se u nás poprvé objevila pohřební auta. Poslední pohřeb vypravený vozem taženým koni byl v r.1976.
V roce 1965 byly na kapličce provedeny některé práce. Kaplička byla omítnuta na žluto se šedými pilíři a byl postaven kolem kapličky plot. V té době byl ve Strojeticích předsedou MNV Rudolf Blažek z p.č.41.
Větší oprava byla provedena v r.1987. Byla položena nová krytina na celé střeše kapličky. Taškovou krytinu zaplatil důstojný pán Pohorský. Na zádi kapličky byla zhotovena plechová krytina, rovněž byla opravena a oplechována věžička. Dále zazděny nové dveře, proveden nátěr oken, natřen strop(luxolem), ošetřen oltář proti červotoči. Kaplička byla uvnitř obílena a zvenku oházena březolitem. Při této příležitosti byly ořezány a upraveny lípy kolem.
Na všech uvedených pracích se podílelo mnoho občanů obce. Po vsi byla provedena sbírka. Celková oprava stála 7.000,–Kčs. Z občanů, kteří odpracovali zdarma nejvíce hodin, bych jmenoval Bohumila Babáka č.54, Mílu Čecha č.4, Vladimíra Tomana č.ll, Mílu Lhotku č.23,Františka Smítku č.44, Pavla Málka č.92, rodinu Mattisovu č.67 a Josefa Blažka č.12. Poděkování patří všem ostatním.
Dodatek:
V p.č. 33 měli Holečkovi (kromě syna Františka), ještě dcery Františku a Marii (provdanou Vošickou). Obě již zemřely a jsou pochovány na hřbitově v Křivsoudově společně se svými manžely. Dcera Františka se provdala do vsi Kačerov č.p.15 za Václava Kamarýta. Porodila tři dcery. První Martička záhy po narození zemřela. Dcera Růžena žije v Praze. Druhorozená dcera Marie se narodila shodou okolností ve Strojeticích, ve stavení č.33 u své babičky Františky (roz.Jíšové), která se po smrti svého manžela Josefa již neprovdala, dne 29.6.1923 na sv.Petra a Pavla.
Jmenovaná zemřela dne 1§.12.l988 a odkázala do kapličky dvě sošky: Pražské Jezulátko (výška 60 cm) a sv. Tadeáše (40 cm). Věnováno ku cti a památce založení této kapličky. Sošky předány a v kapličce umístěny v r.1989.
Tuto pamětní listinu sepsal Josef Blažek p.č. 12 a bude uložena v prostoru této kapličky, pro nás i budoucí, aby historie kapličky nebyla zapomenuta.
Pamětní listiny ukládají manželé Holečkovi č. 33 dne 18.2. 1990.