Historie kostela
Pátrat po počátcích kostela či farnosti není snadné. Chybí totiž prameny ke studiu. Dokonce ani datace vlastního založení kostela není jednoduchá. Pokud sáhneme po našich encyklopediích, většinou je založení kostela skutečně datováno letopočtem 1350. Tento letopočet potvrzuje například Ottův slovník naučný1, soupis vikariátu hradecké diecéze2, publikace Podblanicko3, Schematismus duchovenstva dieceze královéhradecké z r. 1947 a další prameny. Karel Kuča v nejnovější publikaci „Města a městečka v Čechách, na Moravě a Slezsku” uvádí letopočet 1360, avšak tento letopočet se vztahuje k datu, kdy je doložena fara 4.
Před založením tohoto gotického kostela však v Čechticích stával kostel starší, nejspíš dřevěný. Panství Čechtice je totiž doloženo jako vladycký majetek r.1316, r.1318 se připomíná Jindřich z Čechtic5. Je málo pravděpodobné, že by tehdy městečko nemělo vlastní kostel. Další potvrzení existence staršího kostela nalézáme ve farní kronice: „ … že náboženství katolické již dávno horlivě býti muselo v onom městci, budiž následující za důkaz, že při chrámu čechtickém chudém, o kterém se neví, kde stával, již v roce, podle obecní památní knihy, která některé starší památnosti oznamuje6. Léta Panie … podle místního letopočtu 1091, následující klenoty kostelníků od opatrování odevzdány jsou:
kalich stříbrný, cínový (dva),
monstrance 1 mosazná
lžičky 2 stříbrné,
flašky cínové 2,
žejdlíčky 2,
krejzlíky 4
ornátů se všemi potřebami k nim přináležejícími
ubrusů a prostěradel velkých a dobrých …” 7
Další údaje o tehdejším stavu čechtického panství scházejí, v kronice se píše jen o právu ustanovovat nového faráře za krále Vratislava II. a o povinnostech faráře v této době.
V 14. století vznikla v horní části obce vladycká tvrz, pravděpodobně rovněž dřevěná. Dodnes nám ji připomíná název ulice V hradu.
Rozvoj čechtické farnosti byl přerušen husitskými válkami. Čechtický kostel byl v létech 1420 -1622 spravován utrakvistickými faráři 8. Již v 16. století dochází k novému rozvoji náboženského života. Tehdy byly na náklady obce pořízeny tři zvony, což svědčí i o tom, že dochází ke značnému rozvoji obce. Nápis na velkém zvonu byl datován r.15189. Hospodářský a kulturní rozvoj obce zaznamená novou ránu v době třicetileté války. Ve 30.letech 17.století dochází však pravděpodobně k návratu katolických duchovních, i když na základě údajů Sedláčkova Místopisného slovníku je čechtická fara ve zmíněné Kučově publikaci charakterizována dokonce jako zaniklá. Její obnova je ve zmíněné publikaci kladena do r.172510. První katolický administrátor byl uveden do úřadu v r.1632, avšak sídlil v Křivsoudově, čechtická a křivsoudovská fara byly spojeny v r.1725, takto lze tedy vysvětlit předcházející údaje. V 18.století byly Čechtice postiženy ničivými požáry. V r.1741 vyhořel poprvé kostel, podruhé pak v r.1794. Při tomto požáru shořela i škola. Kostel sv. Jakuba Staršího byl obnoven v barokním stylu . Poblíž kostela je vybudována škola, fara a zvonice11. V r.1752 byla zřízena socha sv. Jana Nepomuckého, která je dodnes chráněnou památkou.
18. století bylo pro rozvoj Čechtic velmi důležitým obdobím. Z tohoto období je doložena velká výstavba náměstí12.
V 19.století pak vznikla řada dodnes dochovaných objektů, které připomínají tehdejší náboženský život – např. v r.1895 byly zřízeny 3 kapličky na tehdejším okraji obce – mohly bychom je považovat i za boží muka. Jedna byla postavena směrem na Vlašim, druhá směrem na Jeníkov (dnes zahrada u Havlů) a třetí u hřbitova. Původně měly být zřízeny jako poděkování za uzdravení faráře. Zdarma je vystavěl purkmistr František Doubek. V tomto r.1895 přebírá čechtický farář nazpět i propachtované pozemky a u fary jsou nově postaveny hospodářské budovy – stodola, chlév, stáje pro koně. Je zařízena prádelna a postaveny další hospodářské budovy13.
b/
K 50.výročí panování císaře Františka Josefa byl při silnici na Lukavec vztyčen jubilejní kříž, v r.1900 je na náměstí umístěna nová socha Panny Marie. V r.1901 je vystavěna nová kaple sv. Vojtěcha. V r.1902 je obnovena na náměstí socha sv. Václava, jež se však dnes opět nachází v žalostném stavu. Ještě před vypuknutím světové války v r.1913 je kolem kostela postaven nový taras a schodiště, tehdy byl rovněž definitivně zrušen starý hřbitov14.
Další velké strádání pro farnost přináší první světová válka. Čechtice jsou postiženy odvody mužů do války a velkou drahotou, ale náboženský život neustává ani v době války.
Po válce se život postupně vrací do starých kolejí, ale zápisy ve farní kronice jsou již stručnější. V této době došlo ke značnému odpadání od katolické církve: „Lidé tehdy houfně odpadávali od církve katolické … církev československá měla tu 50% všech věřících. Přes všecky tyto velmi těžké poměry tu pan děkan vydržel (Jan Novák, pozn. autorky) a zachraňoval, co se dalo. Dnes je tu církev československá zastoupena velmi slabě (jen několik rodin) a to dokázal vážený děkan bez agitace proti této církvi – čistě svým osobním stykem s lidmi a svou vlídnou povahou. Exempla trahunt.”15 Ze zajímavých událostí uveďme obnovu varhan v r.1926, která však byla málo zdařilá a odbytá, takže musely být varhany v r.1935 kompletně opraveny znovu. Na základě sbírky byl v r.1931 nově osvětlen kostel a v r.1935 přeložena střecha kostela a opravena zvonice.
Události 2.světové války v kronice obsaženy nejsou. Je zde pouze zmínka o tíživé situaci pro dějiny farnosti, kterou ocitujeme: „Za druhé světové války a tím méně po ní nebylo možno a někdy ani dovoleno fary a kostely opravovat. Nebyly k dostátní stvební hmoty. Tím se stalo, že kostel a fara braly zkázu … Teprve po r.1955 nastal obrat. Čechtice dostal do duchovní správy mladý administrátor křivsoudovský dp. Jan Pohorský. Mohl již zasáhnouti. Dal vně opravit a obílit kostel a kolem kostela betonový chodník. S velkým nákladem opravil zvonici …”16.
V r.1954 přebírá farní majetek bez náhrady JZD Čechtice. Faráři po velkých tahanicích zůstávají jen dřevníky a zahrada. Stodoly, stáje a kolny užívá bez poplatku rovněž JZD. „Farář už neměl přijíti do Čechtic a nebyl ani žádoucí … V prvním patře usídlila se školka.”17 Později slouží fara jako kancelář družstva Selpo a dále jako byty.
V r.1967 dochází k významnější opravě fary, při které byly zřejmě z fasády odstraněny některé barokní ozdoby. V následujícím roce přichází do Čechtic na důchod bývalý farář z České Bělé u Havlíčkova Brodu – František Smetana.
V r.1969 se dočkaly opravy obě barokní sochy na náměstí. Opravil je akademický sochař Josef Kříž z Pelhřimova. Očištěn byl i podstavec sochy P. Marie. Opravu sochy sv. Jana Nepomuckého hradila obec, účet za opravu soch sv. Václava a Panny Marie Farní úřad na základě sbírek.
Od r.1969 byly na základě usnesení II. vatikánského koncilu zavedeny v Čechticích bohoslužby v českém jazyce, od r.1970 jsou slouženy mše svaté na obětním stole čelem k lidu. V následujícím roce dochází k opravě a k vymalování kostela. Ze zrušeného kostela v Dolních Kralovicích jsou do Čechtického kostela umístěny sochy Božského Srdce Páně a socha Panny Marie Lurdské. V r.1996 se značně zhoršil zdravotní stav p. administrátora Jana Pohorského. Čechtice žádají o nového kněze. V prosinci 1996 přichází do Čechtic pan Wieslaw Matusik. Díky němu čechtická farnost znovu ožívá. Kéž mu Bůh dopřeje hodně sil a zdraví.
(k 650. výročí založení kostela v roce 2000 zpracovala PhDr. Ivana Preislerová z iniciativy P. Wieslawa Matusika, fotky ze zvonice ing. Miloš Bach)