Kde nyní kostel osadu Zhořskou krášlí, stávala za dávných časů, před věky, kaple. Synovi jistého rytíře, jemužto dvůr izbický přináležel, zachtělo prý se mladé vrabce pod střechou téže kaple vybrati. Nešťastným způsobem spadna dolů, zůstal mrtev na zemi ležeti. Bezdětný otec nechal tu kapli z velikého hoře neb zármutku zbořiti a na témže místě kostel ke cti a chvále Povýšení sv. kříže vystavěti, kterémuž jméno Zhoř = z hoře – připojil. Odtud později osada Zhoř nazvána.
Kostel ten musí velmi starý býti; neb v v Šaterově zeměpisu jest již roku 1384 jakoby kostel farní poznamenán, při kterým samovládný farář bydlel. Kdy a kterak toho práva zdejší osada duchovní zbavena byla, nelze důvodně udati; bezpochyby za času nelidského Žižky, který v tomto vůkolí zuřivě řádil.
Kostel ten jest z kamena vystavěn, má 4 okna, jest šindelem kryt. Presbyterium a zakrystie na levý straně klenuti. Chor a věž byly někdy dřevěné. Na týž věži jsou dva zvoni. Větší z Fijolníka, z kaple blízko Hamerstatu sem darován váží 10 centnerů….na malém zvonku 90 liber těžkým jest vyryto: Regina coeli laetare Alleluja. Nejmenší zvonek Sanctus visel někdy na malé vížce. Hřbitov byl od vždy zdí obehnán.
Kostel jest v slohu gotickém asi ve 13. nebo začátkem 14. století (zhořský chrám se poprvé připomíná v listině z r. 1350 mezi farními chrámy v obvodu děkanátu Štěpánovského) od některého kanovníka kapituly vyšehradské. Zdali v době následující míval faráře, není povědomo.
Kostel zdejší někdy byl filiálkou osady Křivsoudovské, později čechtické, v kterýmž se 3tí neděli služby Boží konávaly. Později býval filiálním až r. 1786, kdy obdržel lokalistu Jana Norberžana, kooperátora ze Zahrádky, při kteréžto příležitosti náboženský fond převzal patronát a duchovního správce nadal. Jan Norberžan byl lokalistou do r. 1794, kdy lokalie zhořská byla zrušena. Zrušením lokalie zhořské připadly: Ovesná (Horní) Lhota k Načeradci, Stattenbrun, Neustift, Kopaniny a mlýn Šebíř k Lukavci.